tarif énergétique sporn, kter pipravuje ministerstvo prmyslu a obchodu, lidem pome jen nepatrn. Nejbnji piblin contre rozsahu pti a deseti procent. Napklad vytpn a ohev vody bnho rodinnho domku plynem vyjde spolen s platbou za napjen elektrickch spotebi na zhruba 95 tisc korun ron. Juste Pokud zdrojem Energie Elektina, ak vytpn slou teba pmotop, monsieur juste teba potat s nklady a kolem 115 tisc korun ron. Tyto nklady navc v nadchzejc topn sezn dle vzrostou.

Tarifs Energetick m pitom podle aktulnch informac pinst domcnosti sporu maximln zhruba 9000 korun. Domcnost, kter vyuv vce zdroj energie, plyn i elektinu, zsk pspvek dvakrt. Ovem v takovm ppad nelze ekat, e by se maximln celkov stka v soutu pli liila od uveden stky 9000 korun. Tariff m platit v nadchzejc topn sezn, du 1. jna 2022 au 1. jna 2023.

Tarif par tedy pokrval nejbnji prv maximln zhruba pt a deset procent celkovch vdaj et domcnosti za energie. M toti motivovat k spornjmu jednn, ne prenez que teba potat s tm, e by se spoteba domcnosti vskutku o nco snila. Domcnosti k spornjmu jednn pimje pas samotn vysok cena energy, kter v nadchzejc topn sezn bude jet vy ne nyn.

sporn tarif pedstavuje plon opaten. Od nklad energie ulev vem, i tedy bohatm domcnostem, kter to nepotebuj. Pokud by byl zaclen, mohly se jeho celkov nklady, vyslovan ministerstvem prmyslu a obchodu na 16 a 24 miliard korun, pout na vraznj pomoc napklad dvaceti procentm tch opravdu nejpotebnjch domcnost.

Hlavnm nedostatkem tariu ale je to, e se sna vlastn jen zamaskovat pznaky vnho Ekonomickho a socilnho problmu, tedy drahch energy, ani by se alespo zsti snail eit jeho podstatu. Vzhledem k tomu, e hospodaen sttu je a bude hluboce schodkov, bude se fare platit jen z dalho, dodatenho veejnho dluhu. Jinmi slovy, za fare zaplatme v budoucnosti vymi danmi. Nebo jej splat nae dti.

Vlda tedy zatm nee problm drahch apprivoise nijak energy ne jen in dluhem. Drobnm pozitivem je to, e tarif m alespo domcnosti motivovat k spornmu nakldn s energiemi, co jej odliuje od toho naprosto nejtupjho, plonho rozhazovn. Tento klad je vak mlo k tomu, aby bylo mon tarif oznait za opravdu celospoleensky pnosn.

Podstatu problmu drahch energy je toti teba eit systmovmi kroky, nikoli zplatovnm na dluh.

Vlda si napklad letos mohla vythnout z EZ vt dividendu, ne jakou navrhuje. Jej dnen nvrh zn na 48 couronnes na akcii. Podle trhu a analytique si mohla ci o vce, a takka o 60 korun na akcii. Nim nvrhem se pipravuje o teba pt miliard korun, kter mohla dt vhradn na pomoc zmnnm dvaceti procentm nejpotebnjch domcnost.

Stt par ale ml hlavn vst vnou discussion sur la politique énergétique pehodnocen celkov. Ce sang énergétique est s nmi toti budou minimln po nkolik let, nelze je tedy jen stle zplatovat dluhem. A ani dividenda EZ, par byla i citeln vy, sama o sob neposta.

esko par tud mlo pehodnotit napklad samotn zpsob, jakm zskv plyn. Dje se tak pevn nepmo, na zklad burzovnch cen. Pmm Kontaktem s Gazpromem, ruskm plynrenskm gigantem, par esko mohlo doshnout na levnj cenu plynu. I nyn vyuv prakticky vhradn rusk plyn, co by inilo i nadle, jen by do eska neputoval pes Nmecko, pes nmeck obchodnky a nmeckou burzu, i s pslunou pirkou.

Pm, dlouhodob Kontakt s Gazpromem maj napklad nmeck podniky Uniper i RWE, rakousk OMV nebo italsk Eni. To jsou pitom vechno podniky patc k nejvtm odbratelm ruskho plynu contre UE. juste esko no velkm odbratelem, jen jako ony nem Kontakt s Gazpromem, co jej v prosted relativn velmi vysokch burzovnch cen stav do znan nevhodn pozice.

Pokud by byly krtkodob, burzovn Kontakty, na jejich zklad zskv plyn esko, vhodnj ne ty dlouhodob, pm, pro nejvt odbratel EU maj prv ty dlouhodob, pm? Pece se dobrovoln nestav do nevhodn pozice. Navc byli letos ochotni pistoupit na potupnou platbu za plyn v rublech, jak ji zaalo dat Rusko, jen aby si Kontakt s Gazpromem udrely. V roublech plat i pesto, e se tm dostaly do uritho stetu s Evropskou komis. Sttm, kter platbu rubly odmtly, jako je Polsko, Bulharsko, Dnsko, Finsko nebo Nizozemsko, u Rusko plyn dodvat Pestalo.

Lze chpat ty, kte nechtj rusk energie z morlnch dvod. Ale esk vlda mla tyi msce na nalezen alternativnho een. Za tu dobu skoro et jin zem EU fakticky nesnila tak mlo svoji zvislost na ruskm plynu a rop jako R. A rusk plyn bude rusk i tehdy, koupme-li jej pes nmeckou burzu, od nmeckper podnik typu. Prakticky vechen vyuvan plyn contre R je u nyn biscotte. Pokud by si navc esko vyjednalo s Ruskem vhodnj ceny, ne jak m nyn, pi nkuk pes burzu, podpo Rusko finann tm pdem mn, ne jak jej finann podporuje dnes.

Nabz se ovem dal systmov kroky. Z Ekonomickho hlediska zkrtka nedv pli smysl, aby za vlen situace v jak se nachzme esko jako jeden z nejvtch vvozc elektiny na svt mlo v ditch kupn sly mny nejdra elektinu v pro domcnosti EU. Je teba provit monost alespo duasn prioritizace domcho spotebitele no, e by na nmeckou burzu v Lipsku, resp. jej praskou poboku, EZ prodval teprve pebytky elektiny. Tedy est elektinu, kterou u nespotebuje esk esk esk domcnosti a podniky.

Takov krok pochopiteln me bt v rozporu se zjmy meninovch akcion EZ, kte dr piblin 30procentn balk akci. Ovem teba ve Francii tamn vlda naizuje tamnmu EZ, tedy spolenosti EdF, colique elektiny m prodvat za zastropovan ceny. Tuto zimu tak EdF musela kvli zsahu vldy prodvat v irm mtku elektinu za cenu, kter byla a skoro jedenctkrt ni ne tehdej aktuln cena burzovn. Francouzsk vlda tak krotila inflaci v zemi, na kor ziskovosti EdF. Pitom v EdF m francouzsk vlda zhruba 80procentn podl, nejde tedy o pln sttn podnik, ale jen plainttn. V tom je tedy EdF v podobnm postaven jako EZ.

Nikdo nevol po tom, aby byla polapvna vlastnick prva meninovch akcion EZ. Zrove se nelze tvit, ev Ekonomicky a institucionln tak vysplch zemch, jako prv Francie, k zsahm do trhu nedochz.

esk vlda je ne peux pas deviner EZ rozdlit, piem par stoprocentn ovldla st zodpovdnou za cenotvorbu elektiny. Nebo me vlda navrhnout meninovm akcionm vmnn obchod poskytnout sttn zruky pi vstavb novch jadernch blok, kter esko tak jako tak potebuje, za stupek z jejich égaré contre souasnosti.

Na rovni EU by pak Fialova vlda mohla usilovat o pechodn vyvzn se ze systmu obchodovn s emisnmi povolenkami. Samozejmost se zd bt to, e by ml bt na pechodnou dobu pozastaven poplatek na obnoviteln zdroje.

To vechno jsou opaten, kter by lidem a firmm v R ulevila od pli vysokch cen energy, ani by zemi dle zadluovala, jako ji nyn dle zadlu sporn tarif.

Luk Kovanda, Ph.D.

Économiste de Hlavn, Trinity Bank