Dans le film policier français Twelfth Night, il y a un meurtre brutal incompréhensible d’une jeune fille. Clara est rentrée de la maison de sa meilleure amie la nuit et le matin, les enquêteurs n’ont vu que son corps carbonisé.

Clara n’a pas de petit ami stable, mais apparemment beaucoup sont occasionnels. L’un est un monstre, l’un a des relations parallèles, l’autre rappe même sur le fait de brûler Clara pour se venger après une rupture. Lequel est le tueur ?

L’affaire est passée à la section criminelle de Grenoble, qui a fêté le 12 octobre 2016 au soir le départ à la retraite de l’ancien patron et l’arrivée d’un nouveau patron. Le consciencieux Yohan prend son premier cas d’un poste de direction déterminé à le faire honnêtement. Pourtant, le sous-titre rappelle que le cas de Clara fait partie des 20% des 800 meurtres par an qui ne sont pas résolus en France.

Le meurtre devient une ombre noire

Le film a été réalisé par le réalisateur allemand Dominik Moll, qui travaille également en français et en anglais. Twelfth Night est une adaptation du livre de Pauline Guena, qui n’est peut-être pas aussi important pour les téléspectateurs tchèques.

Derrière cela, cependant, se cache le fait que Moll a choisi un cas spécifique et un certain nombre d’observations sur la vie quotidienne des enquêteurs et l’imbrication de leur travail dans l’intimité de son livre environ un an après le début de la vie du département du crime.

Rutina mužů (prakticky výhradně mužů, jak ukazují už první záběry filmu) z oddělení vražd je ve filmu výrazně pod vlivem jejich soukromí, poznamenaného naopak i prací.

A tady se dostáváme k tomu, co je na filmu to nejzajímavější. Moll nenatočil jen nadprůměrnou, silně atmosférickou detektivku, ani nevyužívá film pouze k explicitní kritice genderové nerovnosti ve společnosti i v její výkonné policejní složce moci.

Jeho civilně a v zásadě sympaticky pojatí, i když těžkou profesí poněkud psychicky nalomení vyšetřovatelé jsou muži, kteří mají jasné povědomí o spravedlnosti a právu, ale fungují v rutině. Nováčkovi se smějí, jak naivně a nadšeně se žene do manželství. Všechny jejich vztahy totiž ztroskotaly. Stejně tak se ušklíbají nad tím, že by si chtěl nechat proplatit přesčasy. Oni už ve službě přece dávno přišli o iluze.

Z otázky „kdo za to může“ se tak postupně rojí další pochybnosti. Nejen pro Yohana a jeho kolegu, kterému krachuje manželství, se případ mění v posedlost. Nedaří se nalézt vraha a případ bobtná o svou sebereflexi. Proč vraždy žen, spáchané v naprosté většině muži, vyšetřují zase jen muži?

Jsou věci, které chlapi nevidí, nechtějí nebo snad ani nemůžou vidět, protože jde o slepé skvrny celých částí společnosti? Kde je hranice mezi rutinou celé západní společnosti a patriarchální zaslepeností? „Mezi muži a ženami je něco špatně,“ uvědomí si Yohan v průběhu vyšetřování.

Noc 12. se tak řadí mezi ty kriminální snímky, které chtějí diváky fascinovat něčím jiným než brutálními okolnostmi činu. Nevyřešeným případem sledují znepokojivé vyznění v mnohem širším rámci, než je policejní spis.

Hroucení předpokladů dostává poněkud groteskní podobu jako v korejského filmu Bonga Joon-ho Pečeť vraha (kde jde také o vraždy žen) nebo dezorientující temnotu v jednom z nejlepších filmů Davida Finchera Zodiac. Anebo obtěžká diváky jako v televizním mistrovském kusu Stíny nad jezerem Jane Campionové. Dominik Moll se poprvé ocitá v této vybrané společnosti. 

Jedno z možných čtení jeho filmu naznačuje, že problém netkví ani tak v mužích, kteří jsou otevřeně šovinističtí a sexističtí, ale i v šedé zóně slušných lidí. Ti zlo nepáchají, naopak poctivě usilují o jeho potrestání jako Yohanovi kolegové, ale zároveň z individuálního nezbytí udržují v chodu nerovný systém.

Zákony samy o sobě společnost nemění a bez pomoci „slušných mužů“ možná věci nepůjdou změnit. Yohan se pohybuje v kruzích, ostatně jako na velodromu, kde si pravidelně „čistí hlavu“. Až symptomatické personální změny v jeho okolí, tedy obdivuhodná státní zástupkyně, mladá kolegyně vyšetřovatelka a odchod vyhořelého kolegy z oboru, snad Yohanovi a kriminalistice dávají novou naději.

Paradoxem udílení cen César, tedy francouzské národní obdoby našeho České lva, pak byla opakovaná kritika genderové nerovnováhy. Ženské režisérky měly minimum nominací v klíčových kategoriích, v režijní kategorii žádnou.

Dominik Moll se svým úspěchem tak trochu podílel na tom, že francouzské tvůrkyně byly málo viditelné, a tedy naštvané. Ale zároveň velmi přístupnou filmovou formou ve výsledku znepokojil diváky a sáhl do maskulinního svědomí právě v otázkách společenské nerovnosti. A toho, kam muži obvykle nedohlédnou.

Le film policier mystérieux Twelfth Night sera présenté en première dans les cinémas tchèques le 11 mai 2023.

Pavel Sladky

Partager sur Facebook

Partager sur Twitter

Partager sur LinkedIn

Imprimer

Copiez l’adresse URL

Adresse courte





Copier dans le presse-papier

Fermer